Dne 29. ledna 2020 byl na Slezském gymnáziu organizován pro žáky 3. ročníku Den zdraví. Mnozí z nás už počítali s tím, že budeme opět poslouchat o první pomoci, zkoušet stabilizovanou polohu a připomínat si, jaká čísla vytočit, když se ocitneme u nehody. 150, protože 0 je jako hadice, 155, protože 5 je jako vozíček, a 158, protože 8 jsou pouta. Všichni si to pamatujeme ze základní školy. Ale k našemu překvapení se dělo mnohem víc.
Náš den začal přednáškou paní učitelky Dümlerové o kouření, což se v našem věku může zdát jako omílané téma, protože o škodlivosti kouření víme všichni. Ovšem v ironickém videu jsme se dozvěděli, že kuřáci všem vlastně prokazují službu, neboť planeta je přelidněná a kvůli kouření zemře v ČR za rok asi 18 000 lidí. Myslím si, že i díky vtipnému podání tohoto závažného tématu, nikdo z přítomných jen tak kouřit nezačne.
Druhé stanoviště si pro nás připravily studentky medicíny Univerzity Palackého v Olomouci. Jejich přednáška se týkala kampaně „doledobrý“ společnosti Loono – jde o prevenci pohlavních chorob a další zajímavosti, které se týkají této problematiky. Ač se někteří, zejména chlapci, zpočátku styděli, ke konci se objevily i vtipné komentáře, z čehož musely mít radost i slečny z Olomouce.
Poté nás čekala přednáška o první pomoci a zjistili jsme, že i takové, na první pohled nudné téma, o kterém jsme již mnohokrát slyšeli, se dá podat zajímavě. S panem Jiřím Vildomcem ze společnosti Codrys jsme probírali, jak se zachovat v různých krizových situacích a dozvěděli se i pohled záchranáře, který často bojuje o lidské životy. Na závěr si někteří vyzkoušeli resuscitaci do rytmu vánoční písně Rolničky.
Na předposledním stanovišti na nás opět čekal student medicíny z Olomouce a přednáška o výhodách očkování, různých mýtech a statistikách. Pro mnohé byla tato přednáška přínosem a pomohla zvýšit informovanost o tomto často diskutovaném tématu.
Poslední stanoviště bylo zaměřeno na dárcovství kostní dřeně. Troufám si tvrdit, že většinu z nás to donutilo alespoň přemýšlet, protože musí být skvělý pocit, když takovýmto drobným činem můžeme někomu zachránit život.
Věřím, že ač to zpočátku vypadalo jako den, kdy se můžeme akorát ulít z výuky a odsedět si těch 6 hodin, nakonec to bylo pro mnohé velkým přínosem. Všechny přednášky byly zpracované zajímavou a zábavnou formou, takže si každý mohl najít to své, přednášející měli co předat a opravdu to nebyl pouze zabitý den před vysvědčením.
Tereza Fingerhutová, 3. B
Kategorie: Aktuality