Můj rok ve Francii

11. 11. 2019,

Seděla jsem v autobuse z Brna směrem do Metz, vstříc novým zážitkům a novému životu. Mávala jsem mámě, která si se slzami v očích uvědomovala, že opravdu odjíždím. Já si to ale stále neuvědomovala. Neuvědomovala jsem si to ani tehdy, když jsem stála se dvěma kufry na nádraží města, které mi mělo být na několik následujících měsíců domovem. Teprve když jsem se ocitla ve škole, v prostředí mně neznámém, s jazykem zcela odlišným tomu mému, a s lidmi, které jsem nikdy neviděla, teprve v tu chvíli jsem věděla, že doma už nejsem. Že mě čeká něco velkého, něco naprosto nového.
Škola do 6 večer, žádné přestávky a výuka angličtiny ve francouzštině kompenzovaly obědy o 3 chodech a dezert po každém jídle. Objednat jsem si dokázala bez použití překladače, v hodinách si psala první poznámky a na otázky jsem dokázala odpovídat, aniž bych se v duchu modlila, aby otázka nebyla mířená na mě. Metz začínal být mým domovem. Našla jsem si skvělé kamarády, práci, byt a poznala lidi, kteří mi k srdci přirostli stejně tak jako má rodina. Den za dnem utíkal, každý den nová místa k poznání, nové jídlo ke zkoušce, nové příležitosti k využití a než jsem se stihla ohlédnout, rok byl pryč a já stejně tak jako tenkrát balila své kufry a vyrážela zpět domů. Zkusit si život v jiném státě, než je ten váš je nádherná zkušenost a obrovská možnost. Vyžaduje ale také spoustu odříkání, pár padlých slz a občasný stesk po domově. Ne každý den je posvícení, ne vždy jde všechno hladce, a proto zkusit si rok v cizí zemi člověka zocelí, dodá mu odvahy, ale především naučí nespočet věcí o něm samotném. Já byla a stále jsem za tuhle příležitost nesmírně vděčná, do Francie jsem se jela naučit nový jazyk, ale naučila jsem se toho mnohem více.

Sára Holásková, 4.C

Více informací o programu zde:
https://www.msk.cz/cz/verejnost/rok-ve-francii-126951/
a u Mgr. Kateřiny Obrusníkové, kabinet 224A

Kategorie: Aktuality