Na úvod bych chtěla podotknout, že jsem se na exkurzi velice těšila. Nejen proto, že knihovnu sama pravidelně navštěvuji a mám ji ráda, ale protože jsem se o ní chtěla něco víc dozvědět. Abych nic neponechala nevyřčeno a nepochopeno, ve středu 18. září 2019 ráno od osmi do devíti hodin jsem proto se svou třídou 1. A navštívila naši jedinečnou a překrásnou knihovnu.
Co jsme tam viděli? Na začátku jsme se odebrali do místnosti s naučnou literaturou, kde nás paní průvodkyně nejen seznámila s knihovnou a její historií, ale také s provozními zásadami. Informovala nás, co je potřeba pro vytvoření průkazky a o všech pravidlech půjčování knih. Dále jsme prošli celé oddělení pro dospělé, byli seznámeni se systémem ukládání knih, a dokonce si i vyzkoušeli, jak v databázi/ katalogu najít či objednat knihu a následně si ji převzít. Jakožto velice systematický člověk musím pochválit způsob vedení knihovny. Vše má svůj řád a fungující systém, ve kterém jsem se během několika minut zorientovala.
Jakmile nám paní průvodkyně řekla vše potřebné, vzala nás do haly, kde jsem nemohla přestat obdivovat, ač to bude znít podivně, strop. Nepovažuji se za člověka natolik uvědomělého, abych dokázala dostatečně ohodnotit řemeslnou výzdobu knihovny, ale jako laickému pozorovateli mi připadala nádherná. Podle informací, které nám průvodkyně podala, budova knihovny měla být vyzdobena uměleckými díly, která by vyjadřovala vztah k výrobě, řemeslům a obchodu ve Slezsku. K této práci byli přizváni slezští umělci – malíř Adolf Zdrazila a sochař Josef Obeth, dále vídeňský sochař Gustav Gurschner. Přes halu jsme se dostali do druhého poschodí, kde nám ukázali takzvanou studovnu, kterou můžeme navštěvovat, a také počítačovou místnost. Ve studovně jsem měla možnost vidět opravdu unikátní knihu (bohužel si už nemůžu vzpomenout na název, ale slyšela jsem, že je vystavena na Vyšehradě).
Na závěr bych chtěla říct, že i když mí spolužáci nevypadali ze sta procent času obšťastněni informacemi, které jim paní průvodkyně poskytovala, z exkurze si rozhodně něco odnesli. Ať je to nový názor na knihovnu a rozhodnutí, že se v následujícím týdnu přidají do týmu knihomolů, nebo pevné přesvědčení, že knihovna je místo pro exoty. Tak či tak svůj účel exkurze splnila. A kdyby přece jen ne… někteří jedinci byli vděční za první dvě odpadlé hodiny.
Kristýna Sýkorová, 1. A
Kategorie: Aktuality