Beseda s opavskými básníky Janem Kunze a Danem Jedličkou

Pro mě to měla toho 21. ledna 2013 být jedna z dalších proseděných hodin, kdy občas pohnu hlavou, jako že rozumím. K mému údivu tomu tak nebylo. Přednáška se týkala poezie a českých básníků dnešní doby. Toto téma mě nakonec velice zaujalo. Stejně jako pan Kunze, který spolu s panem Jedličkou vedli tuto besedu, píšu texty pro svou kapelu. Takže vím, že není vůbec nic jednoduchého napsat něco, co se rýmuje, sedí do melodie a celkově dává smysl. Neměl jsem ani ponětí, kolik básníků je stále kolem nás. Básníků, kteří neustále vydávají nové a nové básnické sbírky. Nejspíš je to tím, že málo čtu. Z diskuse vyplynulo, že nejsem zdaleka jediný, koho poezie a celkově knihy moc nelákají. Podle pana Jedličky je to jeden z velkých problémů dnešních umělců – mladá generace nečte a o umění se příliš nezajímá. Další problém, který se nám snažil osvětlit pan Kunze, byl, že svět je přeplněn všemi těmi skupinami umělců, kteří se snaží prosadit. A v této záplavě nových knih, písní apod. se ztrácejí i ty kvalitní věci. Na základě tohoto tvrzení konstatoval, že je dnes velice obtížné v umění něčeho dosáhnout a prosadit se v něm. A to jak v literárním, výtvarném, tak i hudebním.
Následné autorské čtení obou básníků bylo skvělým zakončením celé diskuse. Ani jsem neočekával, že bych těm básním rozuměl, protože znám jen básně z učebnic, ale překvapivě to byla velice aktuální témata, se kterými se člověk dnes a denně setkává.
Tato beseda mi zase o něco rozšířila obzory v oblasti dnešní poezie a určitě mne motivovala k mé další práci.

Petr Cieplý, 3. C

Kategorie: Český jazyk