Být v jediném dni kritikem i kritizovaným či posluchačem a přednášejícím je zkušenost velice zajímavá a neocenitelná, zvláště když se jedna přednáška odehrává v prostorách psychiatrické léčebny.
Ale jaký přístup zvolit před sálem plným odborníků? Situaci mi ulehčilo téma prezentace. Po odborných přednáškách o sebepoškozování a hraničních poruchách osobnosti jsem přišla já s tím, co trápí a baví dnešní mládež, tedy nás. Když se mi dotřásly ruce, zklidnil hlas a srdce opustil panicky zrychlený tep, rozhodla jsem se jít do toho po hlavě a s humorem, což se vyplatilo.
U prezentace o různých stylech od metalu přes hippies až po hip hop či moderní komunikaci se atmosféra v sále uvolnila a občas jím zazněl i smích. Obzvlášť když se objevily obrázky zástupců určitých stylů. Videoukázkami jsem se snažila pediatrům, pedopsychiatrům a pedopsychologům vysvětlit, že beatbox není o plivání do mikrofonu, Djing o pouštění písniček v klubu a grafity že nejsou čmáranice na domech.
Když jsem odložila mikrofon v opavské Psychiatrické léčebně, přesunula jsem se do pomyslného hlediště v Obecním domě v Opavě, kde už se jej naštěstí ujal někdo jiný. A to paní Táňa Klementová z brněnské pobočky Židovského muzea v Praze.
Čekala mne další přednáška, avšak již z pohledu návštěvníka posluchače. Zde jsme se mohli seznámit se „židovskými vánocemi“ chanukou, které vlastně žádnými vánocemi v našem smyslu chápaní nejsou. Chanuka však není jediným významným židovským svátkem, a proto jsme se například věnovali také Purimu, Jom kipuru, Šabatu a dalším.
Veškeré tradice jsou spojeny s historií a my jsme se podívali i tam. Na symboly židovství a na věci, které jsou pro ně všednodenní záležitostí, ale pro nás hodny zájmu, jsme se mohli podívat na vlastní oči a nekvašený chléb maces také ochutnat.
Paní Táně Klementové patří velký dík. Již tak zajímavé téma bylo výborně podáno a půl druhé hodiny v Sále purkmistrů v opavském Obecním domě bylo stráveno užitečně a příjemně.
Helena Skřontová
Kategorie: Základy společenských věd