Camino de Santiago

29. 9. 2011, Magda Hrstková

Při vzpomínce na první hodinu španělštiny se pravděpodobně každému studentovi španělštiny na naší škole vybaví pan profesor Plaček pyšně ukazující svou vyzdobenou třídu. Mnozí si možná připomenou pojem Camino de Santiago, česky Svatojakubská cesta, jejíž mapka visí právě na jedné ze stěn učebny. Jde o poutní cestu, dlouhou stovky kilometrů (800 km), která prochází velkou částí severního Španělska a vede až ke katedrále v Santiagu de Compostela v Galicii. Ve zdejší katedrále jsou podle tradice uloženy ostatky svatého Jakuba, Kristova učedníka. Ten byl údajně pohřben v Santiagu, které následně padlo do rukou Maurů. Poutníci z celého světa putují za ostatky svatého Jakuba. Všichni s velkou mušlí na krku, která se již stala symbolem cesty. Je známo, že Camino de Santiago absolvují lidé už od středověku. Snad dokonce i z naší země vedla jistá trasa, kterou už ale bohužel neznáme. Stále ovšem vedou trasy z Německa, přes Francii a pak několik možných tras přes Španělsko. Tuto náročnou cestu od francouzských hranic do Santiaga a posléze až na středověký konec světa Cabo Finisterre zdolali i dva bývalí studenti naší školy Filip a Kryštof, loňští čtvrťáci, kteří se s námi podělili o své zážitky z putování a rozpovídali se i o krásách Španělska. Jejich vyprávění jsme vyslechli s živým zájmem. Dozvěděli jsme se o výhodách, které mají poutníci na své pouti, ale i o těžkostech dlouhého cestování pěšky s omezenými financemi. Kluci byli poutníci s potvrzením, které jim umožňovalo např. stravovat se v hospůdkách zdarma nebo mít levnější ubytování. Zároveň chválili i milý přístup, který jim projevovali místní obyvatelé. Na této pouti potkali hodně lidí – národnosti z celého světa, osoby silně věřící, lidi toužící srovnat se sami se sebou, ale i takové, kteří celou cestu brali jen jako sportovní zážitek. Tato cesta však všechny zúčastněné jakoby spojila, umožnila jim navázat nové kontakty, poznat lidi různých povah, se kterými by se za normálních okolností nikdy nesetkali, a přinesla jim bezpochyby mnoho nových zkušeností.
Kluci svým zajímavým vyprávěním skvěle vyplnili celou vyučovací hodinu a možná některé z nás inspirovali, jak také lze strávit prázdniny. Ovšem čas je nemilosrdný a 45 vyučovacích minut bohužel uběhlo až příliš rychle. My jsme však i v dalších hodinách měli o čem přemýšlet.
Simona Galiová, 2. A

Kategorie: Cizí jazyky