Na věži kostela sv. Hedviky

Jaro obvykle přeje pohybu. Proto se seminaristé dějepisu ze 3. ročníku vypravili 22. března 2011 k objektu kostela sv. Hedviky. Sluníčko se na nás už od rána usmívalo, ale my jsme museli získat také nějaké poučení – jinak by to nebyla škola! Pan Solnický, který má dohled nad budovou kostela, nám laskavě zpřístupnil interiér chrámu. Zasedli jsme v kostelních lavicích a vyslechli referát o dějinách objektu. Ačkoliv se sluneční paprsky statečně probily jižním vysokým oknem, na chlad uvnitř nemohly stačit. A tak jsme se vysloveně těšili na výstup na kostelní věž. Doufali jsme že více jak 230 schodů nám řádně rozproudí krev v žilách.
Vyhlídkový ochoz v nás letos přivítal své první návštěvníky. A bylo to dokonce patrné na první došlápnutí našich bot. K východu obrácená strana sloužila jistě celou zimu jako vítané útočiště nějaké holubí partě, takže jsem se museli doslova probrodit … Výhled stál ale za trochu toho přemáhání. Modré jarní nebe se klenulo do nedozírna, na západě se rýsovaly ještě zasněžené Jeseníky a opavské domy se koupaly ve sluneční záplavě. Dolů se nám opravdu nechtělo.
Pokud máte chuť také vystoupat na věž kostela sv. Hedviky, budete mít možnost v květnu při příležitosti Noci kostelů, která letos již podruhé otevře veřejnosti některé naše svatostánky. Ani my si nenecháme tuto příležitost ujít.
Mgr. Magda Hrstková

Kategorie: Dějepis