24 hodin s knihou

28. 3. 2010, Magda Hrstková

Již potřetí jsme se odhodlali strávit ve škole nejen den, ale také noc. Školní klub Lampion vyhlásil 3. ročník nonstop čtení 24 hodin s knihou. Není to až tak přesný název, protože ty knihy byly vlastně dvě. Ale o tom později.
Začátkem března jsme po jednotlivých třídách vyvěsili letáčky s informacemi o této akci, důležitější však byla nabídka deseti docela atraktivních autorů. Zařazena byla jména současné české i světové literatury, klasici, autoři fantasy či humoristické literatury. Po týdnu jsme se vydali do jednotlivých třídních kolektivů s cílem zjistit, kterého z literátů by naši žáci v četbě preferovali. – A výběr se zúžil na pět jmen.
Následovala výzva, aby se zájemci o četbu přihlásili u garanta činnosti Lampionu Mgr. Magdy Hrstkové. Tito účastníci akce pak vybrali, co vlastně budou číst. Rozhodovali mezi Ch. Dickensem, M. Waltarim, C. S. Lewisem, M. Vieweghem a D. Brownem. Právě ten poslední získal z 25 hlasů patnáct a s přehledem strčil do kapsy své „kolegy z branže“.
V pátek 26. března 2010 v 8 hodin jsme začali. Nejprve přišla na řadu prezentace o autorovi. Dozvěděli jsme se, že vztah k umění zřejmě zdědil po matce hudebnici, že učil anglickou literaturu na jedné z amerických vysokých škol (Exeter v New Hampshiru), ale že se brzy vrhl na spisovatelskou dráhu, že má za sebou vydání pěti úspěšných knih a že jeho romány inspirují filmaře.
Pak jsme začali číst první stránky Brownova nejnovějšího románu Ztracený symbol. Čtení bylo přerušeno pouze kvůli obědu ve školní jídelně. Pak pro ostatní spolužáky naposledy zazvonilo a my ve škole osaměli. A četli jsme a četli. V podvečer jsme si ještě pustili film Šifra mistra Leonarda (proto mluvíme v úvodu o dvou knihách autora, kterého jsme zvolili). Nesměla chybět tradiční půlnoční fotografie. Abychom lépe pronikli do některých informací či jen narážek obsažených v knize, seznámili jsme se s významy barev, čísel a některých symbolů. Pak jsme pokračovali v četbě.
Nutno podotknout, že letos nás spánek přepadal ve větším měřítku; tok předčítání se ale nezastavil. Proto bylo možno v sobotu v 8.08 prohlásit: Hotovo! Je pravda, že samotný příběh jsme dočetli asi o dvě hodiny dříve. Autor si však neodpustil jeho příznačné vysvětlování – jakési ideové dotažení. A musíme přiznat, že to nás po probdělé noci už zvlášť nezaujalo. Nicméně přínosem je – vedle knihy samotné – také to, že jsme si vyzkoušeli, co dokážeme; v jistém ohledu to pro nás byla zajímavá zkušenost, kterou snad naši spolužáci budou chtít sdílet v příštím roce, ve 4. ročníku čtení. A teď – Dobrou noc!
Mgr. Magda Hrstková

Kategorie: Volnočasové aktivity