17. listopad – reflexe

7. 1. 2010, Karel Kučera

Ve středu 18. listopadu 2009 se v prostorách Slezského gymnázia sešli zdejší žáci se svými vrstevníky z opavské Obchodní akademie, aby si společně připomenuli události, jež před dvaceti lety změnily vývoj v naší zemi. Za sebou měli den státního svátku, v jeho průběhu byl čas na poslední úpravy příspěvků – před sebou vlastní vystoupení, společnou práci ve workshopech a vyslechli také řadu informací od svých učitelů.
V 8 hodin jsme mezi námi přivítali důležitého hosta – pana Ivo Mludka, který jako člen disentu spolu s Pavlem Dostálem a představiteli lidovců a socialistů stál v čele změn přímo v Opavě. Nejprve jsme viděli část dokumentu, v němž pan Mludek a jeho přátelé líčili atmosféru posledních dní totality. A pak už náš host odpovídal na otázky. Jeho obšírný výklad nám osvětlil celou problematiku, začali jsme rozumět jednotlivým krokům „sametové“ revoluce v našem městě, vnímali jsme postoj vedení opavského divadla, tehdejšího národního výboru, policie. Opava neměla v roce 1989 univerzitu, a tak „věc“ ležela na bedrech středoškoláků. Po výzvě „A zítra s sebou vemte rodiče!“ se ale opavské Horní náměstí začalo zaplňovat lidmi všech generací.
Svým příspěvkem pokračoval Mgr. Jan Rozsíval. V prezentaci a krátkém filmu shrnul události roku 1989, listopadové a prosincové dny jsme společně prošli skutečně detailně. Nahlédli jsme ale také do dění na mezinárodním poli. Pak přišel na řadu první workshop. Ve skupinách se žáci zamýšleli nad obsahem novinových zpráv a pak si informace vyměňovali. Srovnali přístup komunistů a Občanského fóra, posoudili, jaké požadavky vytýčili studenti nebo jak se k celé věci postavil tehdejší prominent Miloš Jakeš. Nesměl chybět ani pro Čechy tolik charakteristický humor – kreslená politická satira nás pobavila i po letech.
Po krátké přestávce vystoupili zástupci žáků. Nejprve v příspěvku o 17. listopadu v Opavě připomněli všechny důležité události a osobnosti, které jsou s něžnou revolucí v tomto regionu spojeny. Pak jsme vyslechli ještě vzpomínky rodičů, příbuzných, známých, zavzpomínali také přítomní učitelé. Následující film Něžně a s humorem nás nejen poučil o průběhu listopadových událostí v Olomouci, ale pobavili jsme se nad reakcemi oslovených nebo hesly, která pokryla improvizovanou zeď z krabic. Tu postavili studenti olomoucké Palackého univerzity – za vydatného přispění ostatních kolemjdoucích – kolem budovy výboru KSČ. Bylo uvedeno, že například písničkář Karel Kryl se vyjádřil v tom smyslu, že je zásadně proti výstavbě zdí mezi lidmi, ale tato stěna že mu nevadí.
Hesla revoluce nás inspirovala k poslední aktivitě. Sami jsme vymýšleli texty – mnohdy s humorem – a vytvořili jsme jednoduché plakáty. Ty jsme s sebou nesli na vyhlášené studentské shromáždění na nádvoří školy. Cestou nás provázely Krylovy melodie.
Ke studentským aktivitám neodmyslitelně patří recese. A tou končila naše vzpomínková akce. Naprosto spontánní byla reakce na slova Mgr. Podrazké, že jsme se sešli, abychom si tentokrát ne v užším kroužku historiků, ale všichni připomněli 17. listopad. Začaly zvonit klíče. A pak se to stalo: k našemu shromáždění se rychlým krokem blížil milicionář s megafonem, do něhož křičel, že toto shromáždění nebylo řádně ohlášeno, není tudíž povoleno. A následovala slova: „Okamžitě se rozejděte, občané!“ My jsme neposlechli a zvonili svazky klíčů. Nato se mezi nás vřítila „pořádková služba“, opět v dobových uniformách a dokonce s improvizovanými obušky z papíru! Naši převlečení učitelé sklidili opravdový aplaus a my se skutečně vesele vraceli ke svým školním povinnostem – nebo spíše po pravdě: moc se nám nechtělo. A nepomohlo ani heslo: Pravda vítězí! Dokonce i náš žák Vašek Pravda musel zpět do třídy, ačkoliv byl – jako Václav – nominován nejprve na Hrad.
Vzpomínková akce se povedla. Za organizátory chci poděkovat všem zúčastněným a hlavně těm kolegům, kteří si ještě umí hrát a vrhnou se do recese s opravdovým nasazením.
Mgr. Magda Hrstková

Kategorie: Dějepis