Fresky kaple sv. Kříže

5. 8. 2009, Magda Hrstková

Ve čtvrtek 4. června 2009 se seminaristé – historici vydali na exkurzi do kaple sv. Kříže, objektu, který je daleko známější pod názvem Švédská kaple. V doprovodu vedoucí opavského Informačního střediska DiS. Evy Balarinové se jim dostalo možnosti vstoupit do interiéru budovy, která je jinak přístupná jen při výjimečných příležitostech. Zazněly také informace, které si jedna z členek semináře připravila. Zde naleznete stručný výtah:
Kaple je gotická osmiboká stavba s nárožními pilíři ležící v Kateřinkách na hlavní ulici Ratibořské. První písemná zmínka o této kapli je z 9. září 1394, kdy ji nechal postavit na křižovatce obchodních cest do Ratiboře a do Hlučína Přemek I. Opavský. Účel stavby není jasný, často se spekulovalo, že kaple byla založena jako zádušní svatyně za opavské Přemyslovce. Základy kaple tvoří masivní lomový kámen, zdi jsou z valounů, později se mezi ně začaly přidávat cihly. Veškeré kamenické prvky (vstupní portál, kružby oken, římsy nebo klenební žebra) byly z tufitu. V 1. polovině 15. století byla kaple vyzdobena nástěnným malířským cyklem zobrazujícím znamení konce světa. Fresky jsou ukázkou tzv. krásného stylu vrcholného středověku.
V třicetileté válce (1618 – 1648) kapli obsadili Švédové (proto Švédská kaple) a sloužila pouze nekatolíkům.
Za císaře Josefa II. v období 1785 – 1789 se stala světským majetkem opavské knížecí obce. A postupem času sloužila jako skladiště, poté jako sýpka. Dokonce byla pro tyto účely dostavena další dvě patra. Tím kaple utrpěla velké škody na omítce i středověkých freskách. Největší zkázu však způsobil požár kaple 16. února 1859, který zničil většinu vybavení a výzdoby.
Od roku 1866 po epidemii cholery se pozemek okolo Švédská kaple začal regulérně využívat jako hřbitov, i když už i předtím se tam pohřbívali sebevrazi. Tak se z ní stala pohřební kaple, kde se konaly pohřby. Při rekonstrukci byl pod omítkou objeven cyklus fresek. Třináct z nich dostal za úkol zrenovovat vídeňský malíř Viertelberger.
Od té doby se už nepočítalo s obnovením bohoslužeb, spíše by kaple sloužila jako muzeum.
Poslední oprava probíhala od 21. 5. 1995 do 30. 11. 1995, kdy byl objekt restaurován akademickou malířkou Romanou Balcarovou. Tak byla kaple 15. 11. 1995 zařazena mezi národní kulturní památky a 8. 12. 1996 slavnostně otevřena a předána veřejnosti.

Kategorie: Dějepis