V pátek 27. února se přes čtyřicet zájemců z řad studentů naší školy vypravilo za unikátním zážitkem. V doprovodu dvou svých vyučujících se celá skupina vydala do Brna, aby zde zhlédla výstavu předmětů ze slavného Tutanchamonova pohřebního pokladu. Brněnskou Titanic Hall, kde se výstava koná, jsme našli bez problémů, jen u prodeje vstupenek se vyskytly drobné komplikace s tiskárnou, takže to chvíli vypadalo, že nám slečna za přepážkou bude muset lísky vymalovat ručně. Silou společného soustředění se nám ale nakonec povedlo uvésti stroj opět do chodu. Pak už nic nebránilo tomu, abychom se plni očekávání vrhli do útrob Titanic Hall.
Hala, která zvenku nepůsobila zrovna přepychovým dojmem, skrývala uvnitř zcela jiný svět. Panovalo v ní přítmí, z něhož se nořily výjevy ze stěn faraónských hrobek. Skupinky návštěvníků postávaly před informačními tabulemi a zaujatě studovaly informace o geografickém a politickém uspořádání starověkého Egypta. Informace ve vstupní části haly zahájil všeobecný přehled. Jak jsme postupovali směrem dozadu, informační záběr se zužoval, až se nakonec ustálil na 18. dynastii, z níž Tutanchamon pocházel.
Druhou část expozice tvořily dvě projekční místnosti. V první z nich jsme postupně zhlédli krátké filmy věnované faraónu Amenhotepovi III., jehož proslavila stavitelská aktivita, faraónu Achnatonovi, který v Egyptě na krátký čas prosadil monoteizmus a měl za manželku krásnou Nefertiti, a konečně faraónu Tutanchamonovi, jehož desetiletá vláda skončila za nejasných okolností. Druhý promítací sál nám pak přiblížil životní osudy archeologa Howarda Cartera. Tato produkce měla diváky přenést do vyprahlého Údolí králů, kde Carter po několik let neúnavně hledal hrobku ztraceného faraóna. Film skončil v momentě, kdy Carter poprvé nahlédl skulinou ve dveřích do Tutanchamonovy hrobky a na otázku svého sponzora lorda Carnarvona, zda za zdí něco vidí, opáčil: „Ano, úžasné věci.“
V následující sekci se pak diváci mohli na vlastní oči přesvědčit, jak ony úžasné věci vypadaly. Napřed nás expozice zavedla mezi čtyři oddíly, které věrně zachycovaly jednotlivé místnosti hrobky v okamžiku jejího odkrytí. Vzácné předměty zde ležely nakupeny jeden přes druhý, takže člověk málem nevěděl, na co se podívat dříve. V poslední sekci expozice pak byly všechny předměty uspořádány do souborů a pečlivě opatřeny popisky. Návštěvníkům výstavy nezbývalo než žasnout nad zručností dávných umělců a řemeslníků a nad bohatstvím egyptských vládců.
Zpět do Opavy jsme se vraceli obohaceni o neobvyklou zkušenost a jistě také okouzleni leskem dávno ztracených časů egyptských faraónů.
Zdeňka Hrstková
Kategorie: Dějepis