Češi a Poláci TOGETHER v Krkonoších

Polsko – jak je všeobecně známo – je velmi rovinatá země, proto se naše gymnázium rozhodlo, v rámci projektu SPORT TOGETHER, realizovaného z Fondu mikroprojektů Euroregionu Silesia, že našim polským kamarádům ukážeme české „velehory“ – Krkonoše. Od 11. do 17. ledna 2009 byla na programu další část česko-polské spolupráce, a to výuka na snowbladech v Krkonoších.

Czech team

Czech team

Jen co jsme se v Opavě úspěšně „nalodili“, vyrazili jsme vyzvednout naše polské kamarády do Rydultow. Většina cesty proto vedla Polskem a jízda se protáhla, ale zase jsme měli možnost již navázat kontakty s přáteli z Polska.

Ubytováni jsme byli v Horních Mísečkách v útulné chatě přímo na svahu. Pokud se mi někdo někdy snažil vtlouct do hlavy, že polština je slovanský jazyk, nemohl mít pravdu. Když se člověk poprvé zaposlouchal, musel mít dojem, že polština je něco mezi mongolštinou a uruguayštinou . Po chvíli jsme ovšem polštině přišli na chuť, a dokonce jsme úspěšně splnili jeden z úkolů, který na nás čekal, a to vyzvědět co nejvíce informací o našem polském kolegovi, kterého jsme si večer vylosovali.

V pondělí ráno nás už ovšem čekal hlavní cíl našeho výletu – výcvik na snowbladech. Pro laiky jsou to zvláštní krátké lyže. Všichni jsme byli zvědaví, jak se na takových „bladech“ asi jezdí, a proto jsme se hned ráno vydali na svah za naší chatou. Nevím, jak ostatní, ale moje první myšlenka byla: „Sakra, kde to má brzdy!!!!“ Po několika jízdách jsme se snowblady však už byli kamarádi. Kdo by řekl, jakou legraci si můžeme užít na takových krátkých deskách! Celý den byl v české režii, proto jsme si při obědě pochutnali na bramborovém salátu a řízku (typické české jídlo) a večer jsme připravili prezentaci o České republice, abychom Polákům naši vlast co nejzajímavěji přiblížili. Po prezentaci jsme ještě pustili film Samotáři (samozřejmě s polskými titulky).

V úterý už čekala velká lyžovačka na Medvědíně, kde nás provázelo počasí, jakým se mnohdy nemohou pochlubit ani Alpy. Středu, kritický den, jsme strávili opět na menším svahu za chatou, a opět se vyřádili na „bladech“. Odpoledne byl karneval na lyžích, takže svah se najednou zaplnil supermany a různými dalšími identifikovatelnými i neidentifikovatelnými postavami. Večerní program byl pro změnu v polské režii, a tak jsme viděli polskou prezentaci, v níž představili okolí města Rydultowy, a poté následoval polský film, který měl jen jeden malý nedostatek – byl pouze v polštině. Děj proto odhadli jen ti s nejbujnější fantazií .

Ve čtvrtek jsme marně hledali špičky lyží, protože celý Špindl se zahalil do husté mlhy. Ale přisněžilo, což zlepšilo lyžařské podmínky, a teplá polívka zvýšila náladu. Večer si pro nás Poláci připravili karaoke. Našlo se dokonce pár odvážlivců, kteří si byli ochotni zapět. Ukázalo se, že co Polák, to zpěvák a že Ewa Farná není hvězdou náctiletých jen u nás, ale také u našich polských sousedů. Když jsme usínali, ještě nám v uších zněla melodie: „..Tam gdzie nie ma już dróg..“ (pro méně zdatné polštináře – Zapadlej krám ). V pátek jsme si opět užívali sluníčka, a protože sil ubývalo, přivítali jsme lehátka, na kterých jsme se mohli slunit a nabírat novou energii na další a další zdolávání sjezdovek.

Pobyt byl za námi a my jsme se utahaní, ale plní skvělých zážitků, vrátili zpět do Opavy, zpět ke svým školním povinnostem. A v květnu hurá na další setkání tentokrát na kolech.

Hana Hilbertová

Mgr. Kateřina Hertlová

Kategorie: Aktuality