Pavla Kašingová o Novém Zélandu

8. 4. 2008,

8. 4. 2008 – Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu. Tvoří ho Severní a Jižní ostrov a tomu všemu oficiálně kraluje královna Alžběta II.
Povídání Pavly Kašingové, které bylo o jejím studijním pobytu na Novém Zélandu, nás 19. března 2008 skutečně moc oslovilo. Nejen úžasné fotografie přírody Nového Zélandu na nás udělaly dobrý dojem, ale také skvělé historky z pobytu.

Už samotný název „Nový Zéland“ má mezi všemi dobrý zvuk. Jistě se všem vybaví prostředí filmu Pán prstenů a jeho scenérie, které jsme si mohli prohlédnout díky Pavle, která vše poctivě nafotila a pověděla nám rovněž spoustu zajímavostí.
Jelikož jsou prý na Novém Zélandu velice levná auta, rozhodla se Pavla se svou přítelkyní, že si jedno koupí, aby mohly podnikat výlety do tajemných končin lesů a přírodních parků Jižního ostrova. Celému ostrovu dominují vrcholy Jižních Alp s nejvyšším vrcholem Mount Cook, dále se zde nachází velké množství nádherných jezer a údolí, která vznikla činností ledovců. Hory a skály samozřejmě lákají mladé nadšené horolezce, a tak se i Pavla Kašingová zúčastnila zdolávání skal.
Pověst Nového Zélandu je vskutku skvělá, jeden flíček na kráse by se zde ale přeci jen našel. Neshody mezi původními Maory a „neurvalými a prolhanými“ Angličany, které existují již několik staletí. Maorové se nikdy nesmířili s utlačováním, které po obsazení kolonialisty nastalo. Nicméně v poslední době prý situace není zas tak hrozná. Kdo nevěří, může se zajet podívat osobně. Maoři mají i svůj vlastní televizní kanál a v některých školách je zavedena výuka jejich jazyka.
Když už jsme u těch škol, nikoho z nás moc nepřekvapilo, že studenti musí nosit uniformy. V někom budily posměch, v někom čirou hrůzu. Představa bílých ponožek nacpaných do černých polobotek nikomu neudělala dobře. Všichni byli rádi za naše školy. Jen ta angličtina by se nám tam určitě učila lépe – spolu s maorštinou je angličtina úředním novozélandským jazykem.
Koho láká studijní pobyt na některé z místních jazykových škol, určitě musí počítat s tím, že utratí obrovský balík peněz. Navíc každý, kdo chce odjet z Nového Zélandu zpátky domů, musí zaplatit určitou částku v novozélandských dolarech, aby se prakticky „vykoupil“ ze země.

Podle slov Pavly Kašingové je Nový Zéland úžasný, i když žít by tam prý nechtěla, protože by tam měla pořád hlad, jak jí místní jídlo nešlo pod nos. „Vatový“ chleba a „fish and chips“ se vám prý přejí už po pár dnech, naštěstí „McDonnald´s chutná všude stejně“, proto tuto restauraci z řad fastfoodů musela mít určitě ráda.
Závěrem nutno říct, že beseda byla pěkná, fotografie krásné a Pavla Kašingová spokojená. Ne každý byl na Novém Zélandu.

Hanka Šindlerová, 3. B

Kategorie: Cizí jazyky