Studenti španělštiny viděli premiéru netradičního zpracování Prince Bajaji ve španělštině. Divadlo jednoho herce Teátr Víti Marčíka se představilo poprvé v naší škole a slavilo úspěch. Tento teatr cestuje po Španělsku a Česku a získává si své publikum a ocenění (Segovia, Valencie).
Komediant, šašek, princ, král, princezna, kůň Šemíček v jedné osobě nás všechny okouzlil svým osobitým vtipem a nevtíravým humorem. A zahráli si i studenti v rolích kytarové a plechové asistentky, bubeníků a v dalších vedlejších rolích. Můžeme se tak těšit na příští rok na představení Robinson Crusoe. No olvidéis gritar „Hola“!
Kdo by chtěl vědět více, tak na www.teatr.cz.
Slunce svítilo, bylo krásné úterní ráno a studenti 1. až 3. ročníku španělské skupiny se shromáždili v hojném počtu před Loutkovým divadlem v Opavě. Bylo 26. února a my jsme se chystali shlédnout představení Víti Marčíka s názvem Princ Bajaja.
Víťa Marčík žije v malé a půvabné vesničce Drahotěšice pouze s 210 obyvateli, blízko Českých Budějovic.
Když jsme vešli do sálu, na první pohled nás zaujala podivná dřevěná konstrukce připomínající kolo. Když vousatý Víťa vešel na scénu, ohromila nás jeho nespoutanost a pozitivní nálada, která z něj vyzařovala. Hned na začátku jsme si v doprovodu jeho kytary zazpívali píseň, při které si všichni zatleskali, zamrkali a zamlaskali. Poté začal svým hrubým hlasem vyprávět příběh Prince Bajaji, kterého sám ztvárnil. Nechyběly ani pravé loutky, které vždy originálně vstoupily na scénu pod rukama herce. Jeho hlavní kouzlo ale spočívalo v komunikaci s diváky a zvláštními výpady do reality, kdy jste nevěděli, zda stojí na podiu Víťa Marčík či samotný princ Bajaja. To, co celé představení teprve nejvíce obohatilo, nás teprve čekalo. Všestranný umělec si pozval na podium i diváky, aby mu asistovali. Museli předvádět zlého draka, velkolepou armádu či pouze „držiče“ konvičky.
To, co ale možná mnohé z nás překvapilo bylo, že celé představení probíhalo ve španělském jazyce (jak jinak, když se jednalo o bravurný nápad našeho špnělštináře Mgr. Kamila Plačka).
Ojedinělá šou nás všechny uchvátila, a je s podivem, že jsme svým potleskem nezbořili stěny divadla.
A za tento nevšední zážitek vděčíme panu Plačkovi a Víťovi Marčíkovi. Hoši děkujeme!
Zpracovala: Táňa Ratajová a Veronika Mikitová, 2.D
A ještě jeden pohled, tentokrát od studentky třetího ročníku.
Psalo se úterý 26. února a za sedmero horami a sedmero řekami, v malém městě Opavě, sešla se skupina nadšených studentů jazyka španělského na velkolepou podívanou – z dálných krajů k nám zavítalo loutkové divadelní představení, které se proslavilo jak u nás, tak i ve Španělsku – PRINC BAYAYA.
Do divadla jsme dorazili po skupinkách a plni očekávání, která byla posléze více než naplněna. Na pódium vstoupil hlavní aktér celého představení, pan Víťa Marčík. Už jeho samotné charisma a kostým napovídaly, že se bude na co dívat – a bylo!! Kromě jeho divadelního umění, věrného koně Schemicka, neposedných loutek a ukrutného draka byl zajímavý také jazyk představení, které probíhalo ze tří čtvrtin ve španělštině a bylo uděláno tak, aby se obecenstvo po celou dobu dobře bavilo. Vrcholem zábavy celého publika se stalo zapojení některých diváků do představení, neboť pan Marčík vydával rozkazy španělsky, a proto téměř nikdo z nedobrovolných aktérů přesně nevěděl, co má dělat, čímž celé divadlo získalo na zajímavosti. A tak zatímco se novopečení herci ze všech sil snažili správně přeložit, co po nich pan Marčík vlastně chce, v hledišti to vřelo smíchy.
Ale jako každá pohádka, i tato skončila dobře, zlý drak byl přemožen a láska zvítězila nad smrtí…. A pan Marčík byl odměněn několikerým hlasitým potleskem.
Veronika Vaníčková, 3.C
Kategorie: Cizí jazyky