Tábor s Eliškou v Ostravici

27. 1. 2009, Karel Kučera

16. 9. 2007 – Prázdniny končí, je 25.8. a školáci se již pomalu ale jistě připravují do školy. To však neplatí pro některé studenty Slezského gymnázia, kteří se rozhodli prožít poslední týden prázdnin na táboře s tělesně postiženými lidmi. Klub přátel tělesně postižených při MŠ Eliška totiž pořádá letní tábor, na který jsme se my dostali právě přes MŠ Elišku.Dovolte ještě abych odkryla jména zúčastněných studentů: Hanka Hilbertová, Adéla Komárková, Lucka Šimečková, Zdeněk Rohovský (všichni z 3.B) a dvě loňské maturantky: Lenka Ďuríšková a Eliška Sentenská.

V sobotu 25.8. nás čeká první úkol: dopravit se na Ostravici. Cílem je chata Teplárna. My, nedočkavci, přijíždíme první. Celé parkoviště před chatou se však brzy začíná plnit auty. A nejenom auty, najednou je všude plno vozíků a plno nám neznámých lidí různého věku a postižení. Většina „dětí“ je o hodně starší než my sami, ale jsou to prostě děti, které si rády hrají, potřebují neustálý dozor, ale také jsou to bezvadní kamarádi, kteří jsou vděční za malý úsměv, či za každou minutu, kterou jim věnujeme.

Po chvilce zjišťujeme, že nás čeká perný týden. Jsme rozděleni do družin a každý z nás dostává nějakého svěřence, kterému bude po celý týden při ruce. To ve většině případů znamená: obléct, nakrmit, dát na záchod (popřípadě přebalit), vykoupat, posadit na vozík, celý den s vozíkem manipulovat a tak pořád dokola.

Když se všichni vybalíme, začíná program tradičně seznamovací hrou, kde se seznámíme jak s novými členy, tak s náplní tábora. Najednou se všichni ocitneme v temném středověku a zjistíme, že naše družstva vlastně nejsou žádná družstva, ale královské družiny.

Po celý týden děti plní různé soutěže a doufají, že se stanou rytíři, zatímco my asistenti mažeme bolavá záda (ono zvednout 5x denně sedmdesátikilového člověka není žádná sranda). Také nám chvíli trvá, zvyknout si prát špinavé prádlo dětí, či měnit špinavé plíny. Ale po čase už nám tyto činnosti připadají naprosto normální.

Mezi soutěžemi jsme stihli i vyjížďky po okolí a dokonce i koupání ve vyhřívaném bazénu v Ostravici.

Nakonec se ze všech pážat stali rytíři a my jsme odjížděli domů se zkušenostmi, které už nám nikdy nikdo nevezme. Kdo z vás ví, kolik rychlostí má takový elektrický vozík, nebo kdo z vás umí jezdit na vozíku po zadních :-).

Několik fotografií najdete ve fotogalerii, ale mnohem více ve vysokém rozlišení jich je na adrese http://ostravice2007.ic.cz.

Hanka Hilbertová, Adéla Komárková (obě 3.B)

Kategorie: MŠ Eliška