Výlet POLANKA 2007, 2.B

15. 1. 2009, Karel Kučera

29. 6. 2007 – Je čtvrtek 7. 6. 2007 6:15 a na Východním nádraží se to hemží spěchajícími lidmi. Uprostřed nástupiště je jedna lavička, která je vidět už zdálky. A to proto, že je celá zaházená baťohy, krosnami a různými zavazadly. Kolem poskakují členové party 2.B a křičí na nově příchozí. Samozřejmě nesmí chybět porovnávání velikostí zavazadel a kontrola svačinek, které nám doma maminky připravily.Po chvilce, když už bychom mohli být všichni, si rozdělíme čísla, abychom se později mohli počítat. To už ale přijíždí CITY ELEFANT a všichni se přesunujeme do toho krásného vlaku, který je pro mnohé prvním zážitkem výletu.
Po menších nesnázích (nejdříve jsme se totiž všichni usadili ve vagónu 1. třídy) už všichni spokojeně sedí na svých místech a ELEFANT uhání směr Český Těšín, kde přestupujeme na vlak do Jablunkova.

V Jablunkově bychom měli mít půl hodiny čas, než nám přijede autobus, jenže po chvíli zjistíme, že spoj nám zrušili a nám nic jiného nejede. Toto zjištění nám ovšem náladu nezkazí a my okamžitě využijeme volného prostranství „autobusáku“, kde to za chvíli vypadá, jako na badmintonovém soustředění. Zatímco se skvěle bavíme, navozí nás přivolaná auta do Písku, odkud už musíme jít pěškobusem. Po vyčerpávajícím zdolání prudkého kopce se konečně dostáváme až k cíli naší cesty a tím je rekreační středisko Polanka. Bleskově se ubytujeme, okamžitě všichni naskáčeme do bazénu, ze kterého (s mírnou nadsázkou) vylezeme až v sobotu ráno.

První den ještě stihneme podniknout výpravu na nedaleký vrchol Gírová, ze kterého se nám (vlastně jenom těm, kteří se vydrápali opravdu až na vrchol) naskytne nádherný pohled na celé Beskydy. Atmosféru ještě dokreslují obrovské blesky, které se kolem nás prohánějí sem a tam, ale důležité je, že neprší. Večer strávíme povídáním o všem možném i nemožném, k čemuž nám dělají kulisu kytary.

Hned v pátek ráno (pro přesnost v 6:30) někteří odvážlivci (dlužno dodat, že to byly jenom holky i s paní učitelkou ) skočili do bazénu, jehož voda měla k teplé opravdu daleko. Celý zbytek dne jsme pak strávili sportováním a také se hrály hry na louce. Večer, který měl být u táboráku, jsme si ozvláštnili tím, že jsme se převlekli do různých masek, většinou vyrobených vlastně z ničeho. Vystačili jsme si s kapradím, listím nebo třeba s obyčejným prostěradlem. U táboráku jsme vydrželi opravdu dlouho a opět nechybělo zpívání (a to doslova z plných plic).

V sobotu ráno už nás čekalo balení a odjezd. Batohy nám k vlaku odvezlo auto a my jsme se na nádraží dopravili po svých. Protože jsme šli tentokrát z kopce, cesta rychle ubíhala a za chvíli už jsme seděli ve vlaku, který jel tentokrát až do Opavy. Ve vlaku na nás mírně dopadla únava z prožitých dnů, takže jsme byli, snad poprvé za výlet, celkem klidní a hlavně nehluční . Za necelé dvě hodiny jsme byli opět v Opavě a paní učitelce s určitě ulevilo, že nás všechny přivezla živé a zdravé.

Tímto bych chtěla poděkovat paní učitelce Kašingové a také panu učiteli Rozsívalovi za to, že to s námi vydrželi.

Ze samých kladných reakcí soudím, že se výlet vydařil a že se všem líbil.
Hana Hilbertová, 2.B

Kategorie: Uncategorized