Ve dnech pro jiné prázdninových, 12. a 13. března 2007 se naši zástupci zúčastnili studentské konference na téma Antisemitismus, holocaust a ostravští Židé, konané pod záštitou náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje PhDr. Jaroslavy Wenigerové v prostorách pořádající školy – Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě.Program konference byl skutečně nabitý. V příspěvcích, které většinou doprovázela Power Pointová prezentace, jsme se dozvěděli o genezi a průběhu nacistické vyhlazovací politiky, o koncentračních, pracovních a vyhlazovacích táborech (z toho o táboře Treblinka velmi podrobně, neboť jeden z referátů se zabýval osudem uprchlíka Richarda Glazara, který se jako jeden z mála z tohoto tábora dostal).
Značnou úzkost v nás vyvolala „čítanka“ Der Giftpilz, jež velmi cynickými karikaturami vtloukala svého času německým dětským čtenářům do hlavy odpor vůči židovským spoluobčanům. Karikaturami Židů – nejen z uvedené knihy – se zabýval organizátor konference Mgr. Petr Šimíček dost podrobně. Vysvětlil, jak byl který symbol na obrázcích míněn a jak mohl v dobových souvislostech velmi silně působit na vnímatele.
Ve workshopu Jedno srdce jsme si názorně ověřili, jak obtížné je odhlédnout od zažitých stereotypů a rozhodovat spravedlivě, bez přihlížení k rasové otázce.
Zpestřením programu prvního dne bylo představení díla básníka a spisovatele Viktora Fischla, blízkého přítele Jana Masaryka. Přednášející hovořila nejen o životě a tvorbě; prostor dostal také herec Národního divadla moravskoslezského Miroslav Rataj, který z jednotlivých románů předčítal.
K nejemotivnějším vystoupením patřila ta, v nichž nám mohli svá prožívání zpřístupnit přímí pamětníci roků holocaustu. Tím byl pan Luděk Eliáš, který prošel Terezínem, Osvětimí a pracovním táborem nedaleko Drážďan. Mezi jiným vzpomínal na své osvobození. Nejsilnějším zážitkem bylo, když po letech strádání a nejistoty držel v rukou hrníček čaje, do něhož sestra Červeného kříže vhodila skutečnou kostku cukru. Druhým pamětníkem se stala paní Lina Machálková, žena, která unikla nacistickému pronásledování Romů. Koncentrační tábor sice nezažila, ale byla povolána ke sterilizaci, neboť Árijci si nepřáli rozvíjet romskou rasu, ale předurčili ji k vyhlazení. Paní Lina se vzepřela a dlouho se skrývala, tak se jí podařilo uniknout krutému osudu a později se těšit ze čtyř dětí.
Romská problematika byla zařazena na pořad druhého dne konference. Vystoupily představitelka Muzea romské kultury a zástupkyně organizace Živá paměť. Obě instituce konají velmi záslužnou práci právě v oblasti uchování vzpomínek na těžké období 2. světové války.
Na jednání konference jsme se seznámili také s projevy současného neonacistického hnutí. Promluvil pan Ondřej Cakl, člen občanské společnosti Tolerance a občanská společnost. Se svými kolegy se zabývá monitoringem aktivit neonacistů. Bylo zvláštní vidět v dokumentárním filmu, který pan Cakl natáčel na jednom z demonstrativních pochodů, jak jemu samotnému vyhrožují zabitím, pokud neodloží kameru.
Jedna ze studentek porubského Gymnázia Olgy Havlové vystoupila s referátem, který nás poučil o hnutí skinheads. Teprve s jejími slovy jsme si uvědomili, jak rychlá změna se udála s lidmi, kteří sami sebe zpočátku označovali za absolutně apolitické.
Další z referujících přispěl k poznání problematiky výkladem o popíračích holocaustu. Některá jména byla známá z nejaktuálnější současnosti, např. íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.
Prostor konference patřil také dějinám židovské komunity na Ostravsku. Dozvěděli jsme se o podnikatelích a kulturních činovnících, ostravské židovské škole apod. Podrobně byla popsána tzv. křišťálová noc. V Ostravě to nebyla noc jediná – židovské svatostánky, ale i další objekty byly vypalovány v průběhu celého měsíce, a jako jinde, také v Ostravě směli hasiči pouze přihlížet a ochraňovat sousední objekty. Židovská obec pak musela navíc na vlastní náklady odstranit ruiny synagog. Mluvilo se o další perzekuci Židů v průběhu 2. světové války či o počtech původních i o množství těch, kteří přežili toto hrůzné období.
Je třeba poděkovat organizátorům akce, především Mgr. Šimíčkovi, protože se jim podařilo udržet naši pozornost a naplnit dva dny řadou informací, které se mohou stát odrazovým můstkem k dalšímu poznání. Důležitá byla rovněž atmosféra. Pokud bude hodně těch, kteří něco podobného prožijí, snad se podaří to, aby se holocaust nikdy neopakoval.
Mgr. Magda Hrstková
Kategorie: Dějepis